Olympijský Triatlon - Langau Rakousko

Malé ohlédnutí za Triatlonem v Rakouském Langau na olympijské distanci 1,5-40-10 . Původně jsem tento závod pořádaný dne 17.6.2017 vůbec neplánovala, ale události tomu chtěly a Já nakonec vyrazila protáhnout závodní perutě. Již od rána to vypadalo, že bude lehce foukat, ale čím víc jsme se přibližovali k Langau, vítr sílil až jsem z toho začínala mít dost nepříjemný pocit. Přece jenom vezu kola na vysokých ráfcích a když se do nich opře vítr není to žádný med. No nic, jdeme na to vítr nevítr.

Plave se v místím jezeře 1,5km ve dvou okruzích s výběhem z vody a následným skokem do vody z mola. Při plavání se cítím relativně dobře až na to, že se mi dost nepříjemně mlží brýle a to tak, že nevidím ani na bójku před sebou, držím se tedy okolních spoluplavců a doufám,že plavou rovně a nešněrujou rybník křížem krážem. Při skoku z mola do druhého kola mne malinko do brýlí nateče, což zprvu vnímám jako průser, nicméně po pár vteřinách soudím, že to zas takový průser není protože kapka vody uvnitř mi smývá mlhu a Já zase vidím...hurá bójka je tam a Já ji vidím, pecka!

Plavání mám z krku sedám na kolo a snažím se nabrat slušné tempo, což se mi moc nedaří, jelikož první km je totálně proti větru a mám pocit, že budu asi couvat, naštěstí se vítr zachvilku klopí na bočák, naštěstí to asi nebude to pravé slovo k popisu situace, nicméně konečně to trochu rozjíždím a vypadá to jako jízda na kole a né snaha se pohnout o metr vpřed. Vítr je silný jako bejk a Já se místy bojím lehnout si do nástavců, protože to semnou tak mlátí, že mám strach abych neskončila rozplácnutá na zemi jako: ,,nametenej žabák". I přes obrovský vítr vnímám, že kolo jede dobře, nohy šlapou a rychlost je slušná, dávám si tedy dva okruhy po 20 km.

A kdo by si myslel, že na běhu už se od větru schováme tak je na omylu, na exponovaných silničních místech to fučí z boku i přímo proti nám a ač se snažím sebevíc, mám poci, že vůbec neběžím ikdyž asi běžím, ale vítr se do mě opírá a bere spousta sil. S pomocí pevné vůle obíhám třikrát jezero a dostávám se do cíle, kde už čekají kluci. A i po téhle větrné dřině si člověk stále říká, že je to přece nádhera tenhle sport!

Ve finále beru druhé místo a odjíždím směr Čechy trénovat na to první ! :-D